Život ve skupině se ukázal být klíčovým nástrojem pro přežití lidského druhu. Na druhou stranu vytvořil prostor pro mezilidské konflikty. Hudba provozovaná při různých sociálních aktivitách – od duchovních po sportovní – pomáhala zachovat vzájemnou soudržnost skupin. Zkušenost našich předků s přínosy společného zpěvu jak pro jednotlivce, tak pro společnost potvrzuje řada vědeckých studií.
Benefity zpěvu pro duševní pohodu
Zlepšuje náladu
Ukázalo se, že aktivní zpívání zlepšuje naši náladu a pocit životní pohody více než pasivní poslouchání hudby. Souvisí to pravděpodobně se zvýšeným uvolňováním neurochemických látek, jako je endorfin, dopamin nebo serotonin. Svou roli zde hraje zpěv jako takový, ale i pocit sounáležitosti s druhými v případě sborového zpívání.
Snižuje stres, pomáhá překlenout obtížná životní období
Snad každý někdy slyšel o pozitivním vlivu dechových cvičení na stres. Víte, že zpěv je také dechovým cvičením? Zvláště pokud zrovna trénujete písně s dlouhými frázemi. Relaxační účinky zpěvu potvrdili vědci ve studii z roku 2017 pozorováním, že množství kortizolu (stresového hormonu) ve slinách u účastníků po zpívání (za podmínky nestresujícího prostředí) zřetelně klesá.
Další studie z roku 2019 potvrzuje, že sborové zpívání pomáhá zvládat náročné životní situace, jako je například ztráta blízké osoby. Sborové zpívání tak můžeme zařadit mezi tzv. copingové strategie (z angličtiny to cope – zvládnout), které člověku pomáhají překlenout těžká životní období.
Přináší pocit sounáležitosti
Americký psycholog Abraham Maslow ve své pyramidě lidských potřeb uvádí potřebu přijetí a spolupatřičnosti. Pokud nemáme tuto potřebu uspokojenou, strádáme. Když zpíváme s ostatními ve sboru, začneme se s nimi cítit propojeni, podobně jako se cítí hráči stejného sportovního týmu. V roce 2014 oxfordští vědci na studii 375 účastníků prokázali, že ti, kteří pravidelně zpívali ve skupině s dalšími, se cítili více v pohodě a pevněji spjati s druhými než ti, kteří zpívali sólově. Tento efekt je přičítán hormonu oxytocinu, který se uvolňuje právě při činnostech, jež provozujeme spolu s druhými.
Přínosy zpívání pro tělesné zdraví
Zlepšuje dechové funkce, zmírňuje chrápání
Při zpěvu zhluboka dýcháme a tím posilujeme dýchací svaly. Proto nás asi nepřekvapí, že zpěv zlepšuje dechové funkce, zvětšuje kapacitu plic a může zvýšit i saturaci krve kyslíkem. Profitovat ze zpěvu tak mohou i lidé s onemocněním plic, jako je například CHOPN nebo astma. Zpěv také dobře poslouží jako dechová rehabilitace po proběhlém zánětu plic.
Právě ovlivnění dechových návyků přispívá k tomu, že pravidelně zpívající lidé méně chrápou. Potvrzují to zejména manželky zpěváků.
Reguluje srdeční aktivitu
Zajímavá jsou pozorování, že společné skupinové zpívání nejenže synchronizuje dechový rytmus zpěváků, ale i jejich srdeční aktivitu. Redukce variability srdečního rytmu má pak pozitivní vliv na naše zdraví.
Stimuluje imunitní systém
Je dokázáno, že zpěv povzbuzuje imunitní systém. Na tom se jednak podílí již zmíněné snížení hladiny stresového hormonu kortizolu a naopak zvyšující se hladina imunoglobulinu A v krvi.
Zvyšuje práh bolesti
Ať už zpíváme v malém, nebo větším tělese, dochází u nás k uvolnění endorfinů. Ty nejen zlepšují náladu, ale zvyšují i práh bolesti. Tento efekt je však přičítán spíše sociálnímu propojení lidí než vlastnímu zpěvu. Stejný efekt byl totiž pozorován při kolektivním bubnování či tančení.
Zlepšuje paměť
Členové pěveckých sborů potvrzují, že učení se novým písním jim zlepšuje paměť. Vědci dokonce prokázali, že zpívání písní naučených v mládí pomáhá lidem s poruchami paměti si vybavit vzpomínky ze svého života.
Alternativy ke sborovému zpívání
Můžeme zkusit zpívat samostatně, nicméně se tak připravíme o některé zmíněné pozitivní vlivy vázané právě na zpívání ve skupině. Pozitivní účinky na dechové funkce nám může přinést i hra na dechové nástroje. Uspokojení potřeby sounáležitosti a zlepšení sociálních vazeb pak podporují i jiné zájmové aktivity provozované ve skupině, třeba sport.
Nejčastější mýty ohledně zpěvu
„Lidé si myslí, že neumí zpívat. Bez hudebního sluchu je ale jen velmi málo z nás.“
Nejčastěji si lidé myslí, že neumí zpívat nebo nemají hudební sluch. Reálně je lidí bez hudebního sluchu v populaci málo, výzkumy uvádějí něco mezi čtyřmi a sedmnácti procenty. Náš hlasový aparát je určen přirozeně nejen k mluvení, ale i ke zpěvu. Takže mnohem více než naše skutečná indispozice nás limituje vlastní negativní přesvědčení s kořeny často v dětství a pubertě. Mylný a častý je i předpoklad, že pěvecké sbory přijímají jen školené hlasy. Naopak, většina amatérských sborů uvítá další členy i z řad široké veřejnosti.
Nenáročná aktivita pro všechny
Zpívání ve sboru je zkrátka časově a finančně nenáročný, dobře dostupný koníček, který pozitivně ovlivňuje naše duševní a fyzické zdraví, a lze jej provozovat i ve vysokém věku.
Někdy projdeme „celý svět“, hledajíce techniky, které nám přinesou klid v duši. Musím se pak trochu pousmát, když je najdeme – v podobě tradičních, často běžných činností, jako je třeba zpívání – přímo pod nosem. Já osobně doporučuji: Podívejte se, co přinášelo radost a vnitřní sílu vašim prababičkám a pradědům, třeba tam najdete i nějakou inspiraci pro sebe. Ti moji se mimochodem seznámili právě ve sboru Pernštýn–Ludmila–Suk.
Zdroj: NÉA 11, Text: Kristýna Mášová, koučka a lékařka z oboru radiologie a zobrazovací metody v Multiscanu
